Když Halla se svou majitelkou a trenérkou Katjou, autorkou tohoto článkuke mně domů dorazila Halla (Without Ear Sirius z Molu Es) jako osmitýdenní štěně, pracovní výcvik a skládání zkoušek jsem s ní vůbec v plánu neměla. Chtěla jsem z ní mít spolehlivého, vychovaného člena rodiny, který nemá problém s mými dětmi a jejich kamarády, a kterou mohu vzít bez problémů všude mezi lidi. Za cíl jsem si stanovila, že Halla bude ovladatelná natolik, že mě bude moci na volno doprovázet při vyjížďkách a na procházkách v lesích. Jako první jsem se soutředila na vybudování očního kontaktu a na přivolání za každé situace. Také jsem ji naučila, že krmení a pamlsky si musí odpracovat. Tyto základy byly nepostradatelné od začátku našeho každodenního soužití a snadné navázání očního kontaktu se mi s Hallou už mnohokrát osvědčilo. Ať už se kolem nás semele cokoliv, Halla se mi vždy nejdřív podívá do očí, jako by říkala: “Tak copak s tím uděláme?” Jídlo je pro Hallu ta nejvyšší odměna, a jen díky tomu se mi ji podařilo tak dalece vycvičit, protože postrádá loveckým instinktem nabuzený zájem o hračky, natož aby si ráda hrála.

Halla znamená ve finštině „mlha.“Svým psům poskytuji krom společného běhání se mnou i jiné aktivity, a tak jsem s Hallou od malička rekreačně cvičila poslušnost a stopování, zpočátku bez nějakých dalších plánů. Nicméně její pokroky byly pozoruhodné, a když už toho uměla dost na skládání zkoušek, začla jsem se o to s ní zajímat. Důležité pro mne bylo, aby nejdříve vyrostla a dospěla, takže jsem si s ní dala načas a první zkoušku jsme šly skládat teprve až když jsem si byla stoprocentně jistá, že uspěje. Stejně postupuji se svými belgickými ovčáky, nechci, aby se jim první zkouška nepovedla, protože by si tím mohli zafixovat chyby.

Zkoušku BH jsme s Hallou složily, když jí byly tři roky. Také byla připravena na první stopařskou zkoušku, a na podzim roku 2010 jsme získaly certifikát o složení zkoušky začátečnické stopařské.

Ve Finsku považujeme stopování za jeden z národních kynologických sportů. Pouze některá plemena smějí tyto zkoušky skládat, a to pouze poté, co složili zkoušku BH. Ve všech třídách náročnosti se stopařská zkouška skládá ze tří částí: poslušnost, vyhledávání předmětů a stopování v lese.

Diplom finského šampiona práce

Katja s Hallou skládají zkoušku z poslušnostiStopařská zkouška má tři úrovně-třídy podle náročnosti: začátečnická, otevřená a třída vítězů. Úkoly a požadavky se s každým postupem do vyšší třídy zvyšují a zpřísňují. Do další třídy pes smí postoupit teprve když získá certifikát z nižší třídy. K tomu potřebuje získat minimálně 70% bodů z poslušnosti a minimálně 75% bodů z vyhledávání předmětů a stopování. (Maximální počet bodů je 200.)

Do třídy otevřené jsme postoupily na podzim roku 2011. S Hallou zkoušky skládáme jen velmi zřídka, ale zato vždy úspěšně. Postupujeme pomalu z toho důvodu, že Halla je z povahy klidná fena, a nelze ji v tréninku honit, snažit se s ní věci uspěchat. V třídě vítězů jsme stopařskou zkoušku šly skládat na podzim 2012 a hned napoprvé jsme vyhrály první místo (nejméně 270 bodů ze 300 možných). K získání titulu pracovního šampiona musí pes získat první místo třikrát v průběhu dvou let od dvou různých rozhodčích.

Podmínky ke složení zkoušky v třídě vítězů zmíním jen stručně, abych tento článek zbytečně neprodlužovala. V poslušnosti je potřeba umět devět různých cviků, například chůzi u nohy, odložení a aportování přes nejrůznější překážky. Maximum bodů které lze za poslušnost získat je 100. Stopu našlape cizí osoba, 1,5 kilometru dlouhou a dvě hodiny starou. Pes musí na padesát metrů dlouhé startovní čáře najít začátek stopy a pak na stopě správně označit šest předmětů - suchých dřevěvěných tyček. Stopa je rovná s ostrými zlomy. V této části zkoušky je potřeba splnit také třetí díl zkoušky - dohledání předmětu. Ve čtverci 50x50 metrů musí pes najít tři předměty běžného použití, jako je třeba rukavice nebo peněženka. V těchto dvou částech může pes získat maximálně 200 bodů.

Přes léto 2013 jsme se zúčastnily dvou zkoušek v třídě vítězů, v obou jsme uspěly na prvním místě a získaly tak titul Šampion práce. Výsledky v třídě vítězů jsme měly takovéto: 280 bodů (200 + 80), 292 bodů (200 + 92) a 286 bodů (194 + 92). I ve všech ostatních zkouškách, včetně těch v třídě začátečníků, jsme se umístily na prvním místě.

Při trénování na zkoušky bylo nejtěžší naučit Hallu vyhledávat předměty na ploše a na stopě. Nechtěla mi u předmětů zastavovat, chtělo se jí stopovat dál a dál. Hodně jsme se s tím nadřely, nakonec jsem na to vyzrála - pod předměty jsem v tréninku zahrabávala kočičí konzervy:)

U dohledávání předmětů na ploše se Halle zase hnusilo vůbec se dotknout věcí, na kterých cítila pach cizích lidí, natož aby mi je nosila. Dlouhou dobu to byl pro nás nejtěžší úkol s nejméně jistým výsledkem, ale v posledních letech se nám i toto daří. Povedlo se to díky tomu, že Halla dostane svou večeři až poté, co mi aportuje cizí předmět. Jakožto dlouholetá trenérka belgických ovčáků jsem se nejvíc potýkala s tím, jak je Halla celkově klidná, vyrovnaná, a zcela bez zájmu o hračky, míčky, pešky či aporty. Už vím, že bych některé věci dělala jinak, kdybych si pořídila dalšího československého vlčáka. Mnohem víc úsilí bych vynaložila na rozvinutí jeho instinktů, aby byl aktivnější, živější a přes žrádlo bych u něj vybudovala zájem o hračky.

Halla mě toho opravdu hodně naučila, je to skutečně dobrý pes. Po počátečních těžkostech, které jsem s ní měla když dospívala, mi z ní vyrostla ta nejlepší psí parťačka, spolehlivá ve všech situacích, solidní a sebejistý pes se kterým se dá trénovat a skládat zkoušky. Momentálně jsem se s ní rozhodla zaměřit na trénink vyhledávání lidí, a vypadá to s námi slibně:) Možná, že časem zkusíme složit zkoušky i z tohoto výcvikového “oboru”. Monice Soukupové bych chtěla moc poděkovat za tuto skvělou fenku, a za to, že ji byla ochotná svěřit úplné cizince ve vzdálené zemi, Finsku.

Halla v kynologickém časopise, který se výhradně věnuje pracovním psům.Napsala Katja Tsupari
Finsko, prosinec 2013
z Aj přeložila Hana Čertíková

„Halla ukázala všem pochybovačům (včetně své paničky) zač je toho loket, a stala se prvním československým vlčákem s titulem šampiona práce ve Finsku. Chtěla bych poděkovat svým pomocníkům v tréninku, děkuji Suski, a díky Moniko za tuto jedinečnou fenku. A především - DĚKUJI TOBĚ, HALLO! Na můj pokyn ze sebe vždy vydáš to nejlepší a nejednou překonáš sama sebe, nebo aspoň mé očekávání."

~text pod obrázkem Hally v časopise Palveluskoirat

Další fotografie Hally najdete v klubové galerii.